Okénko o rodinných předcích

K talentu cítit neviditelné...

Po otci který byl léčitel a malíř a po předcích z jeho strany zdědila možnost žít a jak říkají indiáni jít cestou otevřeného srdce (to znamená tzv. šamanské obtíže - duševní "nemoci"). Díky mamince taktéž otevřené v srdci Meriel mohla potkat ty pravé průvodce a přirozeně dostávala v životě jeden čas tak svůj léčivý průběh. Unesla to a teď se dělí se se svým darem cítit jemné a okem nespatřitelné, ikdyž říká, že cítit je vidět. Vhled z jiného světa má od malička, iniciace začala nejen smrtí otce v jejim ranném dětství ale také v těžkých podmínkách v následné rodině. A tak dál a tak dál. "Neměla jsem o tom jaký byl mnoho informací spíš žádné, přesto jsem poznala, že jsem procházela čím kdy on a jestli chci dál žít musím to překonat. Jaký byl jsem zažila na holou kůži, neviditelný svět je silnější, než hmotný. Vytváří viditelná spojení, ikdyž to na oko vypadá jinak. Nebojím se říct, že to byl dar i prokletí. Moje nezlomná víra v dobro života mě nikdy nezradila. Poselství daru který v tom táta pro mne ukryl miluji a děkuji nadevše. 

A k abstraktnímu co nabývá tvary...